Výchova
Francouzský buldoček se obecně vychovává snadno, a to i přes určitou míru tvrdohlavosti, typickou pro všechna buldočí plemena. Výchova musí být láskyplná, citlivá, ale důsledná. Buldoček je velmi vynalézavý a svoje zájmy často prosazuje velmi originálně. Dokáže tak velmi dobře bavit přihlížející, jeho pán se tím však nesmí nechat ošálit a měl by dbát na dodržování pravidel. Buldoček, pokud je například neúnavně vyháněn ze zapovězeného křesla, zpravidla velmi rychle rezignuje. Pohodlí a život bez zbytečných problémů jsou pro tohoto psa dvě velmi důležité věci. Při výchově je třeba zavrhnout veškeré násilí. Necitlivě a tvrdě vedený buldoček ztratí důvěru v majitele, odtáhne se od něho, nebo se mu bude dokonce vyhýbat. Psa je potřeba motivovat a nadšeně chválit žádoucí chování. Jako trest často postačí změna intonace hlasu. Plácnutí novinami je již těžkým kárným prostředkem, kterým je třeba šetřit.
Co francouzský buldoček potřebuje
Francouzský buldoček vyžaduje velmi úzký kontakt s lidmi. Rozhodně se nehodí do kotce, je to vysloveně „interiérové plemeno“. Bez každodenního sociálního kontaktu se plně nerozvinou jeho povahové vlohy. Buldoček je velmi skladný, proto ho lze brát všude sebou.
Francouzský buldoček je velmi čilý a činorodý, jeho potřeba pohybu však není velká. Nepotřebuje každodenní tréninkové dávky jako pracovní plemena psů. Stačí každodenní procházka. Je tedy vhodný do méně aktivních rodin i jako společník starších lidi.
Péče o srst není složitá, stačí ji jednou týdně vykartáčovat. Zvláštní pozornost je však třeba věnovat vráskám, které se musí udržovat v čistotě.
Vzhledem k velikosti není buldoček náročný na množství potravy. Měl by být ale krmen kvalitními granulemi, aby se dobře vyvinula jeho kostra a svalstvo. Kvůli zdraví kloubů by buldoček neměl (minimálně do jednoho roku věku) chodit po schodech, ze stejného důvodu je třeba štěně mírnit při zvláště divokých hrách.
